Mám dům a k tomu cennou zkušenost

Postavit si vlastní dům je sen mnoha lidí, ale cesta k jeho realizaci může být plná překážek. Pro Honzu Žmolíka by zůstala stavba jeho dřevěného domu jen na papíře, kdyby nenarazil na koncept stavby svépomocí. Díky Lukášovi Kubů a jeho projektu Dřevostavby s příběhem si Honza mohl splnit svůj sen. Jaké byly jednotlivé kroky, s jakými problémy se potýkal a co by doporučil dalším, kteří zvažují stejnou cestu? Přečtěte si jeho příběh.

Proč jste se rozhodl pustit se do dřevostavby svépomocí?

Motivace byla dvojí. Na jedné straně mě vždycky lákaly dřevostavby – mám rád dřevo, jeho vůni, strukturu a přirozenost. Už od začátku jsem věděl, že chci dům ze dřeva, a ne zděnou stavbu. Druhým důvodem byly finance. Původně jsem plánoval nechat dům postavit firmou, ale když jsem zjistil, že to bude finančně nad mé možnosti, rozhodl jsem se hledat alternativní cesty.

Když jsem narazil na koncept stavby svépomocí, viděl jsem v tom obrovskou příležitost, jak nejen ušetřit, ale také se aktivně podílet na realizaci svého domova. Měl jsem pocit, že tak budu mít mnohem větší kontrolu nad celým procesem a dům bude skutečně odpovídat mým představám.

Další věc, která mě motivovala, byla možnost učit se nové věci. Stavba domu je náročný proces, který zahrnuje spoustu řemeslných dovedností, a já jsem se chtěl naučit, jak to celé funguje. Na začátku to tedy bylo spojení snu o dřevostavbě a potřeby ušetřit.

Jak probíhala projekční příprava?

Při projekční přípravě jsme museli pečlivě naplánovat každý detail. Spolupracovali jsme s architekty, kteří nám pomohli vytvořit základní studii domu. Bylo to období mnoha diskuzí o tom, jak chceme bydlet, co očekáváme od prostoru a jaké funkce by měl dům plnit.

Během několika schůzek jsme diskutovali, jak by měl dům vypadat – nejen z estetického hlediska, ale také z praktického. Architekti se nám věnovali velmi pečlivě a brali v úvahu naše potřeby i životní styl. Celá projekční příprava trvala zhruba rok, než jsme dospěli k finálnímu návrhu.

Když byl návrh hotový, začal jsem hledat firmy, které by dům postavily. Zde jsem narazil na první problém – ceny byly daleko vyšší, než jsem očekával. To mě přivedlo k rozhodnutí, že se do stavby pustím svépomocí.

I když jsme původně měli hotový projekt, musel být částečně upraven. Klíčovou změnou, která vedla k předělání projektu, bylo stavební řešení. Původně byl projekt navržen s konstrukcí typu two-by-four, která je založená na dřevěném rámu plněném izolací. Lukáš však doporučil změnit tento přístup a místo toho použít dřevěné panely, což přineslo větší stabilitu a efektivitu stavby. Kvůli této změně musel být původní projekt překreslen, aby odpovídal novému konstrukčnímu systému.

Jak jste se dostal ke spolupráci s Lukášem?

O Lukášovi jsem se dozvěděl přes naše architekty, kteří už s ním měli pozitivní zkušenosti. V okamžiku, kdy jsme zjistili, že nemáme dostatek financí na klasickou stavbu přes firmu, navrhli mi Lukáše jako někoho, kdo by mi mohl pomoci s realizací stavby svépomocí. Lukáš spolupracoval s několika dalšími stavebníky, kteří se rozhodli jít podobnou cestou. Jeho koncept spočíval v tom, že postaví základní konstrukci domu a zbytek nechá na stavebníkovi. Tento model mi přišel ideální, protože jsem měl jistotu, že dům bude mít kvalitní základy, ale zároveň jsem mohl pokračovat podle svých možností.

Lukáš mi nepomohl jen s technickými věcmi, ale také mě propojil s dalšími řemeslníky a stavebníky, kteří už měli s podobnými projekty zkušenosti. Jeho podpora byla neocenitelná – měl jsem někoho, na koho jsem se mohl obrátit, kdykoliv jsem narazil na nějaký problém nebo nejasnost. Byl to tedy nejen praktický pomocník, ale i jakýsi mentor v celém procesu. Bez jeho zkušeností a rad by byla stavba mnohem obtížnější

Jaké výzvy vás během stavby potkaly?

Výzev bylo opravdu hodně. Nejprve jsme museli upravit projekt, protože původní návrh počítal s jiným stavebním systémem. To znamenalo, že jsme museli některé části projektu překreslit, zejména dispozice horního patra, které bylo původně menší a méně praktické. Přesto nám tento krok umožnil zvolit stavební systém, který byl levnější, ale přitom kvalitní a přizpůsobivý.

Koordinace řemeslníků byla náročná hned od začátku. Když jsme se pustili do základové desky, musel jsem se spoléhat na místní firmu. Přestože odvedli dobrou práci, dohlížet na každý krok a zajistit, aby vše probíhalo podle plánu, bylo vysilující. Jakmile přišla na řadu montáž dřevěné konstrukce a skladba střešního pláště a stropu, kterou zajistil Lukášův tým, šlo to rychleji.

Ale například instalace oken byla komplikovanější, než jsme čekali – montážníci původně podkládali okna dřevěnými špalíky, což Lukáš označil za nevhodné řešení. Museli jsme okna předělat a podložit jiným materiálem, aby byla stabilní. Tyto neplánované změny mě naučily, že stavba svépomocí vyžaduje neustálou kontrolu a flexibilitu.

Časová náročnost stavby byla další velkou výzvou. Lukáš mi sice dal jasný harmonogram, podle kterého jsem se měl řídit, ale jakmile některá část stavby sklouzla z plánu, ovlivnilo to všechno ostatní. Například instalatéři měli několikrát problémy s nesprávnou výškou rozvodů, což znamenalo, že museli práci předělávat. To vedlo k několikaměsíčnímu zdržení, ale zároveň jsem se naučil být trpělivější a přijmout fakt, že improvizace je při stavbě svépomocí nezbytná. Bylo to o tom hledat řešení v okamžiku, kdy se problém objevil, a neplánovat příliš dopředu.

Co bylo pro vás během stavby nejnáročnější?

Pro mě osobně byla největší výzvou koordinace jednotlivých řemeslníků a firem. I když jsem měl harmonogram, bylo náročné zajistit, aby vše probíhalo podle plánu. Často se stávalo, že když se jedna část stavby zpozdila, ovlivnilo to další fáze. Musel jsem neustále kontrolovat, jak na sebe jednotlivé práce navazují, a zároveň se přizpůsobovat tomu, když něco nešlo podle plánu.

Dalším náročným aspektem bylo skloubit stavbu s každodenním životem a prací. Dům jsme stavěli jen kousek od mého pracoviště, což bylo štěstí, protože jsem si mohl kdykoliv odskočit a řešit problémy přímo na místě. Ale i tak to bylo dost časově náročné. Každý den jsem musel být připravený řešit jak práci, tak stavbu.

Nejnáročnější ale bylo to, že jsem musel dělat mnoho rozhodnutí přímo na místě. Když přišel instalatér a zeptal se, kde má být umyvadlo nebo jak vysoko má být kohoutek, musel jsem okamžitě reagovat. Často se rozhoduje v malých detailech, ale ty mají na finální výsledek velký vliv. Bez přípravy a pečlivého plánování by to bylo téměř nemožné.

Dokázal byste shrnout, co vám stavba svépomocí přinesla?

Stavba svépomocí mi přinesla obrovské množství zkušeností a znalostí, které bych jinak nikdy nezískal. Postavit si vlastní dům je něco, co člověku dá pocit sebejistoty a hrdosti. Bylo to sice obrovské množství práce a času, ale výsledkem je domov, který jsem si postavil sám. To je pro mě největší hodnota – nejenže jsem ušetřil peníze, ale také jsem se naučil spoustu nových dovedností.

Díky Lukášově „kuchařce“, tedy plánu krok za krokem, jsem měl jasný návod, jak postupovat. I když to nebylo vždy jednoduché, měl jsem jistotu, že jdu správným směrem. Co se týče samotného domu, stavba svépomocí mi umožnila přizpůsobit si vše podle svých představ. V domě jsem si mohl rozhodnout o každém detailu, což mi dalo obrovskou volnost.

Dům mi ale přinesl i něco navíc – pocit naplnění a zadostiučinění. Mít možnost fyzicky pracovat na něčem, co bude domovem pro mě a mou rodinu, bylo neocenitelné.

Kolik času vám stavba zabrala oproti původním odhadům?

Původně jsme plánovali, že dům dokončíme do Vánoc, a těšili jsme se, že je oslavíme už v novém domově. Bohužel, kvůli různým technickým problémům, jako bylo například čekání na schválení čističky, se celý proces zdržel více, než jsme očekávali. Některé práce trvaly déle, než jsme plánovali, což znamenalo, že jsme se nakonec museli smířit s tím, že Vánoce v novém domě strávit nestihneme. Celkově jsme se zpozdili zhruba o čtyři měsíce, ale v kontextu celého projektu to nebylo tak dramatické. Stavba svépomocí je zkrátka proces, který vyžaduje trpělivost a flexibilitu, a musíte počítat s tím, že se věci budou někdy zdržovat.

Doporučil byste stavbu svépomocí ostatním?

Určitě bych stavbu svépomocí doporučil, ale jen lidem, kteří mají dostatek času a energie na to, aby se do toho pustili. Je to obrovská výzva a vyžaduje to hodně plánování, organizace a trpělivosti. Pokud ale máte chuť učit se nové věci a máte možnost věnovat stavbě čas, může to být skvělá zkušenost.

Stavba svépomocí vám nejen ušetří peníze, ale také vám dá možnost přizpůsobit si dům podle svých představ. Na druhou stranu musíte být připraveni na to, že ne všechno půjde podle plánu. Pokud nemáte dostatek času nebo nejste ochotni řešit každodenní problémy spojené se stavbou, může být lepší nechat to na profesionálech. Stavba svépomocí není pro každého, ale pro ty, kteří mají odhodlání a chuť se do toho pustit, je to výjimečná zkušenost.